Svoboda, demokracie a technologie změnily Česko za 30 let k nepoznání

1989-2019.cz Rok 1989 nám přinesl svobodu. Svobodu názoru a projevu, svobodu volby a činu, svobodu být ve své zemi aktivním občanem. Každý z nás tehdy v listopadu dostal novou životní roli: možnost věci měnit.

1989-2019.cz Svoboda navíc české společnosti otevřela dokořán cestu k technologiím. Netrvalo dlouho a Češi je začali využívat nejen pro zisk a práci, ale brzy pochopili, že inovace mohou svobodu naší společnosti ještě umocnit.

Společensky prospěšné využití technologií se ale bez odpovědnosti, respektu k lidským právům a integrity neobejdou. Od založení Nadace Vodafone proto podporujeme neziskové projekty, které za pomoci technologií či sociálních inovací mají v České republice dlouhodobý dopad. Chceme pracovat s těmi, kdo hledají změnu k lepšímu a chceme dál svými projekty podporovat otevřenou občanskou společnost.

Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone

Zeptali jsme se našich partnerů, co pro ně znamená 30 let svobody, možností a demokracie:

Filip Maleňák

autor aplikace Záchranka

Filipe, jak změny po 1989 přispěly ke vzniku tvé aplikace Záchranka, kterou má dnes v telefonech skoro každý 10. obyvatel Česka?

Narodil jsem se sice až rok po sametové revoluci, ale i tak si uvědomuji zásadní rozdíl mezi společenskými poměry, které v republice panovaly tehdy a panují nyní. Aplikace Záchranka mohla vzniknout jen díky tomu, že mi bylo umožněno svobodně studovat, navíc obor, který u nás před revolucí v podstatě neexistoval. Svobodný přístupu k informacím z celého světa je ta nejlepší změna, která nás mohla potkat v profesním i osobním životě. Navíc díky otevřenému trhu nás může podporovat Nadace Vodafone, bez které by aplikace nefungovala.

Dá se z používání aplikace Záchranka rozpoznat nějaký trend, jak se naše společnost rozvinula?

Lidé v České republice jednoznačně směřují k občanské společnosti. Jak jinak si vysvětlit neskutečné nadšení uživatelů aplikace Záchranka, kteří šíří osvětu první pomoci, doporučují aplikaci svému okolí a aktivně se podílejí na tom, aby usnadnili naším prostřednictvím práci záchranářům? Spolupráce a starost o druhé je přece základním kamenem svobodné demokracie. Se snahou pomoci se setkáváme každý den, a to je také důvod, proč nás naše práce naplňuje.

Zdeněk Bajtl

vedoucí Knihovny digitálních dokumentů a Navigačního centra, SONS

Zdeňku, jakou roli sehrály technologie v životě nevidomých po roce 1989?

Bez technologií si dnes zrakově postižený člověk neumí život představit. Jsou neodmyslitelným pomocníkem v našem profesním i osobním životě. Díky ozvučeným počítačům, mobilním telefonům, a jiným elektronickým pomůckám můžeme rovnocenně komunikovat se zdravou veřejností. Můžeme taky získávat informace, studovat, uplatnit se na pracovním trhu, nebo si zpříjemnit volný čas. Word, e-mail, optické rozpoznávání znaků (OCR), chytrá domácnost, navigace, mluvící či pípající měřiče, výtahy, MHD i třeba bankomaty aj. - to vše jsou prospěšné technologie, které nám každodenní život významně zjednodušily, zejména pokud s používáním zrakově postiženými počítají.

Dovedl byste odhadnout technologický výhled na další desetiletí?

Jako fanoušek technologií bych rád zažil v praxi autonomní vozidla a plně přístupnou pěší navigaci venku i vevnitř. Mým hlavním přáním ale je, aby se stalo samozřejmostí myslet na zpřístupnění všeho nově vytvářeného i pro zrakově postižené, a to hned od úplného počátku. Byl bych rád, kdyby se takové projekty konzultovaly přímo se zrakově postiženými, a věřím, že ve věcech, které stojí peníze, jak na vývoj, tak provoz, nám většinová společnost bude stále více nápomocna.

Zdena Prokopová

spoluzakladatelka organizace ROSA – centrum pro ženy, z.s.

Jak rok 1989 změnil přístup společnosti k domácímu násilí a jeho řešení?

Otevření hranic a nabytá svoboda byly základní podmínkou, aby naše organizace vůbec vznikla a začala fungovat. Domácí násilí totiž bylo v socialistickém Československu tabuizované téma, o kterém se nemluvilo, i když samozřejmě existovalo. Pro nás svoboda znamenala možnost využívat zahraniční zkušenosti a poznat, jak tuto problematiku řeší v jiných zemích. Klíčová byla taky svobodná média, která se tématem domácího násilí začala zabývat. Významnou roli sehrály i zahraniční firmy, které začaly v Česku působit. V jejich mateřských zemích totiž význam domácího násilí nepodceňovali a jejich podpora je u nás dodnes neocenitelná.

Organizace ROSA pomáhá obětem domácího násilí už téměř tři desetiletí. Vidíte, že se díky vašim aktivitám společnost změnila či jinak rozvinula?

Změna společenského povědomí o nepřípustnosti domácího násilí, ale i povědomí českých politiků se mění pomalu. Řada žen má bohužel stále nějakou zkušenost s nepřípustným partnerským jednáním. K posunu přesto dochází a hrají v tom stále významnější roli i moderní technologie a sociální sítě. Zářným příkladem je třeba mobilní aplikace Bright Sky CZ pro včasné odhalení domácího násilí, na které pracujeme právě s Nadací Vodafone.

Monika Kissová

HESTIA - Centrum pro dobrovolnictví, z.ú.

Po roce 1989 začali Češi znovu objevovat význam dobrovolnictví, jako jednoho z pilířů aktivní občanské společnosti. Jaký význam v rozvoji hrají technologie?

Technologie sehrávají v aktivizaci občanské společnosti a tedy i v dobrovolnictví čím dál větší roli. Díky přístupu k informacím, komunikaci a sdílení fungují jako podpora a vybízejí k aktivitě. Na druhou stranu nám technologie, třeba webové platformy či aplikace, umožňují samotné dobrovolnické aktivity lépe organizovat a koordinovat, ať už v rámci firemních dobrovolnických programů nebo v rámci volnočasového dobrovolnictví.

Vidíte v dobrovolnictví za poslední roky nějaké trendy, které ukazují, jak se česká společnost změnila?

V našich programech pozorujeme nárůst zájmu o dobrovolnictví. Například do mentoringových programů 5P nebo Kompas se nám hlásí každým rokem více zájemců a mění se i jejich profil. Už to nejsou jen studenti, daleko více se jedná o lidi v produktivním věku. Přibývá také firem, které v rámci své společenské odpovědnosti nebo HR politiky zavádějí firemní dobrovolnické programy a umožňují svým zaměstnancům pomáhat v pracovní době.

Božena Jirků

Ředitelka Nadace Charty 77, ředitelka Konta Bariéry

Jak změny roku 1989 přispěly k tomu, co vaše organizace dělá?

Rok 1989 byl úplný start pro neziskový sektor v České republice. Nadace tady nebyly. Tu naši přivezl ze Švédska František Janouch. Tam působila více než deset let, takže jsme měli na čem stavět. Sbírkou Konto MÍŠA v roce 1990, kdy jsme během 10 měsíců získali od dárců 100 milionů korun, jsme lidem ukázali, co je to charita. Ten úspěch nás přivedl ke Kontu Bariéry a pomoci vozíčkářům. Vzpomínám si, že František Janouch se v 90. letech ptal, kde jsou tady nějací vozíčkáři. Na ulici vidět nebyli, bariéry jim to nedovolily. V tom jsme myslím změnili českou společnost hodně. Získali jsme desetitisíce pravidelných dárců, unikátní veřejná sbírka Konto Bariéry pomáhá už více než 25 let a lidé se specifickými potřebami už nejsou tabu.

Vidíte v dárcovství nějaké trendy, které ukazují, jak se česká společnost změnila?

Žijeme v úplně jiné společnosti, než v době, kdy jsme v Česku začínali. Konto Bariéry dnes vedle počítačů a invalidních vozíků sbírá peníze na špičkové technické pomůcky pro život, pro pracovní uplatnění, pro sport, pro rehabilitaci. Bionické protézy jsou hitem Konta Bariéry, ale třeba rehabilitace v tzv. „kosmických oblečcích“, uměli jsme si to před pár lety představit? Vůbec ne a dnes je to samozřejmost.

Jiří Bárta

výkonný ředitel Nadace Via

Změny roku 1989 otevřely dveře vzniku i vaší organizace. Jakou roli v rozvoji toho, čím se Nadace Via zabývá, hrají technologie?

Máte pravdu, před rokem 1989 bychom vůbec nemohli existovat. Hned zkraje 90. let jsme věděli, že bez občanské angažovanosti se přerod k demokracii nemůže povést. Zaměřili jsme proto práci Nadace Via k dvěma důležitým tématům – obnově komunitního života a rozvoji filantropie. Otvíráme cesty k umění žít spolu a umění darovat. Technologie v tom určitě hrají velkou roli, například rozvoji on-line dárcovství pomáháme díky platformě www.Darujme.cz. Inspirovali jsme se podobnými nástroji v UK a USA a u zrodu stál také program Rok jinak Nadace Vodafone.

Vidíte z vašich projektů, že se Česko a jeho společnost změnila či rozvinula?

V našich tématech – tedy komunitním rozvoji a filantropii – se česká společnost rozhodně posouvá dobrý směrem. Přes platformu Darujme.cz lidé darovali již 200 milionů korun a dalších 120 milionů bude darováno v roce 2019. Chuť lidí pomáhat jednoznačně roste. Vyjádřeno v penězích narostla štědrost lidí za posledních 10 let o 60 %. Těší nás, že tomu alespoň drobným dílem již 22 let napomáháme.

Justina Danišová

Vzdělávací centrum Tereza, projekt Učíme se venku

Vaše organizace jako jedna z mála existovala už 10 let před revolucí. Jaké změny přinesl rok 1989 vám?

Jednoznačně se nám otevřely dveře k novým informacím, výzkumům, technologiím a novým spolupracím se zajímavými lidmi a organizacemi. Naše zakladatelka Jana Ledvinová tehdy vyjela do Washingtonu, zaklepala na dveře Bílého domu a díky tomu se třeba v Česku spustil mezinárodní badatelský program GLOBE, kterým NASA podporuje lásku k vědě u dětí i učitelů. Výzkumy ze zahraničí nám pomohly si leccos, co jsme jen tušili z praxe, ověřit, nebo nám ukázaly, že některé cesty nemají na změnu vzdělávacího systému velký dopad a je potřeba jít jinudy.

Vidíte ve vztahu k přírodě a vzdělávání nějaké trendy, které ukazují, jak se česká společnost změnila?

Tereza letos slaví 40 let své existence, a tak se nabízí ohlédnutí zpět. Zažili jsme vývoj od malých akčních skupinek, přes porevoluční pozvolný zájem až po širokou podporu veřejnosti v posledních letech. To, co bylo dříve okrajové téma ve školách, firmách, rodinách i kroužcích, se stává významným celospolečenským diskurzem. Náš vliv na životní prostředí i zmenšující se čas dětí venku nejednou zajímá víc a víc lidí, organizací i médií. A to je pro nás veliká motivace pokračovat v tom, co děláme.

Jan Lorman

zakladatel organizace Život 90

Vaše organizace vznikla hned rok po Sametové revoluci. Jakou roli v jejím rozvoji hrály technologie?

Technologie se do naší činnosti dostaly nedlouho po založení. Už v roce 1990 jsme zahájili činnost linky důvěry takzvaný Senior-telefon. Abychom zajistili její nepřetržitý provoz, využili jsme tehdejší velké novinky tzv. beepru, kterým jsme základní telefonní linku ovládali z domova. O dva roky později jsme podle zahraničních vzorů zřídili první službu distančního dohledu, pro kterou se později ujal název tísňová péče. To byla historická událost. Zřídili jsme první dispečink, ze kterého dnes hlídáme 950 seniorů, kteří jsou vystaveni stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života. K rozvoji této služby nám pomohla i Nadace Vodafone.

Jak z vašeho projektu vidíte, že se ČR a její společnost změnila, rozvinula?

Náš projekt významně přispívá k nezávislosti a autonomii starých lidí, díky němu jsme významně prodloužili možnost žít v bezpečí vlastního domova. Tísňová péče se v příštích deseti letech nejspíš promění ve službu asistovaného života. Jejím obsahem bude i sledování zdravotních dat, vizuální komunikace, e-learning, poradenství, dálková obsluha domácností. Tedy opět – v hlavní roli technologie.