Domácí násilí je problém a věnuje se mu málo pozornosti, myslí si drtivá většina obyvatel Česka
Velká většina běžné populace vnímá fenomén domácího násilí jako závažné či podstatné téma zasahující významnou část společnosti. Zlehčují ho spíš muži. Fyzické i psychické násilí může dle většiny dotázaných způsobit stejně závažnou újmu. Naproti tomu sexuální násilí ve vztahu dle názoru české veřejnosti tak zásadní šrám na oběti nezanechá. Vyplývá to z kvantitativního výzkumu Nadace Vodafone, na kterém spolupracovaly výzkumnice Sociologického ústavu AV ČR a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy zveřejněného k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí páchaného na ženách (25.11.). Zjištění poslouží k dalšímu rozšiřování bezplatné mobilní aplikace Bright Sky pro řešení domácího násilí, kterou Nadace Vodafone v Česku provozuje.
Cílem výzkumu „Problematika domácího násilí optikou české populace“ bylo zmapovat, co veřejnost chápe jako domácí násilí, jaké jsou její postoje k závažnosti jednotlivých projevů domácího násilí a jakou ochotu mají lidé kontaktovat vybrané instituce či organizace v případě zjištění, že někdo z jejich blízkých zažívá domácí násilí.
Výzkum provedla agentura FOCUS na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let ve dnech 23. října – 1. listopadu 2020. Nejvýznamnější zjištění přináší tato tisková zpráva.
Podívejte se na záznam z tiskové konference
Kompletní výsledky jsou ke stažení zde (PDF, 2Mb)
Málo se o tom mluví
Drtivá většina dotázaných (85 %) považuje domácí násilí za závažné či podstatné téma. Téměř dvě třetiny (62 %) jej považují za téma, kterému není věnováno dost pozornosti. Myslí si to především ženy (73 % ženy vs. 50 % muži), osoby v domácnosti, v přibližně 65 % případů si to myslí lidé starší 65 let, důchodci, a studenti.
Fenomén domácího násilí označily za závažné téma nejčastěji ženy se středoškolským vzděláním s maturitou nebo výučním listem. Obecně lidé s vyšším vzděláním vnímají téma jako závažnější. Jako přeceňované téma (15 %) domácí násilí pak vnímají spíše muži (21 %), lidé se základním vzděláním a z hlediska profese lidé manuálně pracující či majitelé menších firem (20 %).
„Výsledky výzkumu ukazují, že pro českou populaci domácí násilí stále představuje vážný problém, přetrvává ale i rozdílné vnímání závažnosti tohoto problému mezi muži a ženami, a to i když mají např. stejnou úroveň vzdělání. Ženy, proti nimž se sledované typy násilného chování častěji obracejí, jej jako závažné téma vnímají v 73 %, pouze 3 % žen jej vnímají jako téma přeceňované,“ říká spoluautorka výzkumu Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR.
„Pro nás je to jednoznačné sdělení, že v naší osvětě o domácím násilí nemůžeme polevit a musíme naopak přidat, protože reagujeme na problém, který lidi trápí,“ říká Zuzana Holá z Nadace Vodafone, která pomáhá s řešením domácího násilí skrze mobilní aplikaci Bright Sky.
Škrcení napáchá podle české populace víc škody než sexuální násilí
Co se týče újmy, kterou konkrétní násilné chování může způsobit, téměř 90 % české dospělé populace vnímá vyhrožování zabitím, škrcení i použití fyzického násilí vůči dětem s úmyslem ublížit partnerovi či partnerce za násilné chování, které může způsobit velmi vážnou újmu. Výraznou újmu obětem podle výzkumu způsobí i facky, rány pěstí nebo kopání (73 %) či zakazování styku s rodinou a přáteli (66 %). Naopak to, že partner druhému kontroluje třeba sociální sítě, napáchá dle názoru respondentů výrazně nižší škody (29 %).
Za pozornost stojí pohled Čechů na sexuální násilí v partnerských vztazích. Větší část populace soudí, že velmi závažnou újmu způsobí oběti spíše škrcení než nucení k sexu a k nevyžádaným sexuálním praktikám.
„Sexuální násilí je stále opředeno řadou předsudků a bývá zlehčováno, zejména pokud k němu dochází mezi partnery či manžely. Mnoho lidí si stále myslí, že větší riziko sexuálního násilí hrozí ženám od někoho cizího. Víme ale, že tomu tak není, zejména u jeho závažných forem,“ říká Branislava Marvánová Vargová z organizace ROSA – Centrum pro ženy, z.s.
Názor na závažnost jednotlivých typů násilného chování se mírně liší podle pohlaví. Většinu sledovaných projevů násilného chování považují za závažnější ženy. Všem typům násilného chování pak přikládají nižší míru újmy ti, kteří domácí násilí považují za okrajové téma či se k němu neumí vyjádřit.
Za podstatné naopak Češi nevnímají ekonomické násilí, kdy partner či partnerka omezují druhému přístup ke společným financím, nebo zabraňují druhému v práci či ve studiu.
„Je pochopitelné, že ve srovnání se škrcením či jinými formami fyzického násilí může ekonomické násilí působit jako méně závažné. Proto je nutné upozornit na to, že se většinou v konkrétních případech jedná o kombinaci více typů násilného chování, a právě ekonomické násilí může velmi závažně ztížit možnosti odchodu – když nemáte přístup k vlastním penězům, je těžké se stěhovat,“ říká spoluautorka výzkumu Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Facka je fackou ve městě i na venkově
Z výzkumu vyplývá, že vnímání závažnosti problematiky domácího násilí i nebezpečnosti jednotlivých druhů násilí se neliší napříč českými regiony a výrazné rozdíly nejsou ani mezi městy, menšími obcemi či venkovem.
Nepotvrzují se tedy představy o tom, že by nadávky nebo ponižování ze strany partnera či partnerky byly tolerované kvůli možným krajovým zvyklostem či tradicím.
Kde hledat pomoc
Výzkum také zjišťoval, jak by lidé reagovali a kam by se obrátili, pokud by zjistili, že domácí násilí ohrožuje někoho z jejich blízkých. Mobilní aplikace Bright Sky totiž dává každému možnost pomocí rychlého dotazníku zjistit, jestli je jeho blízký v ohrožení a je tedy nutné na situaci reagovat.
Obecně lze říci, že velkou důvěru v řešení problémů domácího násilí lidé vkládají do policie. Muži by vyhledali častěji pomoc policie u všech typů násilí (fyzické, psychické, sexuální, sociální i ekonomické). Naproti tomu ženy by častěji než muži vyhledaly psychologickou pomoc i pomoc v rodině či u přátel, a to ve všech typech násilí vyjma případů sexuálního násilí. Zřejmě vzhledem k jeho tabuizaci by spíše než rodinu kontaktovaly psychologickou pomoc. Zajímavostí také je, že nejaktivněji by na situaci svých blízkých ohrožených násilím reagovali mladí lidé ve věku 18 - 24 let a zejména studenti.
Aplikace Bright Sky pro řešení domácího násilí
Aplikace vychází z britské předlohy, která byla upravena dle českého právního a skutkového prostředí. Na vývoji se podílel dvacetičlenný tým ze třech zemí složený v Česku ze zástupců Nadace Vodafone, organizace ROSA – Centrum pro ženy, z. s., Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR.
Od svého uvedení v Česku v únoru 2020 si aplikaci stáhlo více než 1 600 uživatelů. Nejčastěji využívanými funkcemi jsou: 3minutový dotazník „JSEM V OHROŽENÍ?“ pro vyhodnocení vlastního rizika; funkce VYHLEDAT POMOC, Průvodce online bezpečím a sekce „Jak mohu pomoc?“ .
V Aplikaci lze najít i 15 příběhů inspirovaných skutečnými případy, které popisují příklady stalkingu, obtěžování a sexuálního násilí. Kromě české a britské aplikace funguje Bright Sky v adaptovaných verzích taky v Irsku, Rumunsku, Itálii a Portugalsku.
Chci odebírat newsletter
Přejete si dostávat pravidelné zprávy o našich aktivitách a programech?